ÚČinkující postupně přidáváme!
Jde nějak dohromady Brno a Itálie? Jasně! Brněnský hudebník Matteo Ruggiero, s italsko-českým původem, zavítá na Jesnění se svým projektem sxilence.
Jeho hudba vás vtáhne do potemnělého světa post-internetové reality, kde se proplétají ethernetové kabely a digitální šum jako nervové dráhy nové existence.
Jeho minulé EP „Opravit se“ odhalilo svět, kde se italština s češtinou prolínají v éterické zvukomalebné syntéze na pomezí experimentální elektroniky a rapu.
Nyní ve své nové tvorbě konstruuje imaginární digitální krajinu, v níž se rozostřuje hranice mezi člověkem a strojem – prostor, kde neustálý datový tok pulzuje pod povrchem každodennosti a lidská únava se postupně automatizuje, zatímco kamery s rozpoznáváním obličejů pasivně sledují každý náš krok.
Narozena v Moskvě, vyrůstající v České republice republice a v současné době sídlící v Brightonu? Kdo by to mohl být?
Ano, na Jesnění uslyšíte Aiko! Umělkyni se zajímavou směsí kultur a vlivů, jejímiž hlavními tématy v tvorbě jsou samota a láska.
Aiko reprezentovala v roce 2024 Českou republiku na Eurovision a také je první českou umělkyní zapojenou do mezinárodního projektu Spotify Equal, díky kterému se mimojiné objevila její velká fotografie na Times Square. Její druhé studiové album Fortune’s Child, vydané v roce 2023 získalo na streamingových platformách víc než 1,5 mil. poslechů.
Jak by polskou rapperku, zpěvačku a skladatelku představil náš hudební dramaturg Lukáš Bobčík? “Mám radost, že i letos můžeme na tomto festiválku na konci světa znovu představit současnou polskou scénu a propojit ji s tou naší. A pokud jde o mladé talenty, je ta radost o to větší.
Letos za námi z Wrocławi dorazí Guest Julka, která skvěle mísí rap, hip-hop, R&B a v poslední době i klubovou hudbu. Na podzim vydala s producentem a DJ TVB „ípíčko“ Bar a tento počin se setkal s velkým ohlasem jak na klubové straně, tak na populárních rádiích a festivalech napříč celým Polskem.”
Všichni víme, že se spánkem to není jen tak. Ať už jde o děti či dospělé, trable se spaním se týkají mnoha z nás. Proto jsme si na sobotní dopoledne připravili přednášku a workshop, kde se spánku a snění společně podíváme na zoubek.
Čeho si všímat, když se nám našem spánku něco nezdá? Jaké jsou jednoduché a efektní kroky, které zlepší náš spánek? A co se vlastně děje v našich hlavách, když sníme? O tom všem si budeme společně povídat s psycholožkou a spánkovou poradkyní PhDr. Denisou Mankovou PhD.
Tak zavřete oči a pojďte se za(je)snit!
Chybí vám občas si jen tak hrát, jako když jste byli dětmi? Máme pro vás dobrou zprávu. Na Jesnění můžete zavítat na interaktivní divadelní hřiště Zahrátky kolektivu Řev na hřišti, které je otevřené všem od 3 do 100 let.
Kolik krtků na zahradě máš, tolikrát jsi zahradníkem aneb kdo seje vítr, sklízí a bouří čili slimák je hrozný sluha a ještě horší pán! Do volné hry vstupují zahradníci a hudebníci a mění pravidla hry, jsou nevyzpytatelní jako počasí. Společně s dětmi se tak stávají tvůrci příběhu. Divadlo, koncert a hra se tak proplétají v jeden celek.
Projekt vznikl s laskavou podporou Hlavního města Prahy a MKČR.
Zahrátky vznikly ve spolupráci s Festivalem HABROVKA.
Už jen slovní spojení participativní objektová performance dává na vědomí, že nepůjde o nic obyčejného. Projekt Objectravelling autorky jménem Mara Ingea, původem z Libanonu, zkoumá stavy existence na hranici mezi přítomností a nepřítomností. Pojďte se zúčastnit kolektivní cesty plné zvědavosti a hravosti a možná přitom stvoříte i neviditelný stroj cestující do světů za oponou.
Inscenace byla vytvořena s podporou Studia Alta a Cross Attic.
Pro všechny milovníky netradičních hudebních spojení tady máme opravdovou lahůdku. Matouš Pospíšil a Šimon Pacek dělají hudbu, která dává svůj vlastní smysl. Projekt mezi patry klid vznikl jako forma úniku, ale místo něčeho bezpečného nabízí zvukový labyrint plný nečekaných spojení – od hyperfolku přes trap po české písničkářství. V roce 2024 vydali eponymní debutové album, na kterém experimentují s texty jako deníkovými záznamy a hledají nové cesty, jak propojit elektroniku s kytarovou minulostí. Získali za něj i nominaci na cenu Vinyla v kategorii Objev.
Polské instrumentální trio ze Slezska, November Might Be Fine, rozezní svými melodiemi páteční noc. Od 23:00 se bude plac za Divadlem Petra Bezruče topit v temných a intenzivních tónech, jež mají velmi blízko k post-rocku. Kapela, jejíž tvorba je specifická post-hardcorovými, metalovými a experimentálními prvky, vydala své aktuální album “All”, jak jinak než na podzim, roku 2023. Od té chvíle téměř nepřetržitě koncertují v Německu, České republice, Polsku, Maďarsku a Slovensku.
Chtěli byste zažít taneční improvizaci? Pak pro vás máme jednu skvělou příležitost! Pouze dané místo, perfomeři, hudba a … diváci. Časoprostor, ve kterém může vzniknout úplně cokoliv. To je On the Spot, taneční improvizace kolektivu Spolk. Umělecký počin, který nabízí divákům uvědomění, že proces tvorby je stejně hodnotný jako konečný výsledek.
TMEL je mladá divadelní skupina, kterou baví loutkové divadlo. TMEL jako soubor, skupina, kolektiv, nebo cokoliv, co drží u sebe, vznikl v roce 2021 na DAMU, kde spojil studenty z katedry alternativního a loutkového divadla napříč všemi obory.
Na Jesnění si soubor připravil pohádku „Neboj, Houbo“, které je inspirováno mimo jiné buddhismem a zvukovou tvorbou, fungující jako živý element v průběhu inscenace. Představení je vhodné pro děti od 4 let a je v roce 2024 podpořeno Novou sítí z.s. v rámci programu Nová krev na scéně.
„Les se probouzí. Houby rostou. Ten, kdo žije v lese, vyráží sklízet. Jen jedna malá houba nemůže vyrůst. Nemůže, nebo nechce? Ptá se ten, kdo ji chce sklidit. Chce, nebo musí? Nakonec nikdo nechce podlehnout strachu, ale také nikdo nechce být sám. Ani houba v lese.“
Vlastní pohádku hraje: Antonie Rašilovová
Dramaturgie, hudba: Jan Froněk
Scénografie: Berta Doubková
Premiéra: 3. 9. 2022 Vyšehrátky Praha
Adela Mede je slovensko-maďarská hudebnice a zpěvačka, která ve své tvorbě spojuje prvky středoevropského folklóru, současné vokální techniky, minimalistické kompoziční struktury a experimentální elektroniku. Její intímní, silné písně zpívané v třech jazycích zkoumají realitu života rozprostírajícího se za hranicemi. Hlas je v jejím projevu ústředním prvkem; je dominantní, v centru dění, je výrazem univerzálního jazyka, kterým autorka opisuje realitu přesahující naše individuální zkušenosti.
Tvorbě Adely Mede věnovali pozornost časopisy The Wire, The Quietus, Bandcamp Daily nebo Full Moon magazín. V průběhu let 2022 a 2023
vystupovala po celé Evropě na turné po boku Claire Rousay, Dialect anebo Martyna Basta a sdílela pódium s Lucreciou Dalt, Grand River, Irenou & Vojtěchem Havlovými a dalšími. Studovala populární hudbu na Goldsmiths University a v současnosti žije v Bratislavě.
Michal Čunderle (*1971 v Prostějově) je teatrolog, nakladatel, pohádkář, vedoucí katedry autorské tvorby a pedagogiky DAMU, učitel výchovy k řeči, dialogického jednání, autorského čtení, interpretačního a diplomového semináře. Jako scenárista spolupracuje s Českou televizí a Českým rozhlasem.
Na Jesnění se bude číst z jeho knihy „Jak byla vosa Marcelka ráda, že je“ – čtení pro nehodné děti, hodné rodiče a další dobrodruhy. Spolu s autorem budou číst Lucie Vacovská a Matěj Košárek.
„Marcelka je vosa, nemá křidélka a létá letadélkem. Jarun a Marun jsou komáři, křidélka mají a dělají do techniky. Jednoho dne to dají dohromady a spadnou do dobrodružství, při nichž se dech tají a bránice se třese.“
Zofia Bałdyga (narozena 1987 ve Varšavě) je básnířka a překladatelka. Vydala čtyři básnické sbírky v polštině: Passe-partout (2006), Współgłoski (2010), Kto kupi tak małe kraje (2017) a Klimat kontynentalny (2021). V loňském roce jí v nakladatelství Fra vyšla první česky psaná sbírka Poslední cestopisy (nominace na Literu za poezii). Vystudovala Jižní a západní slavistiku na Varšavské univerzitě. Studuje sociální a pastorační práci na ETF UK. Překládá současnou českou a slovenskou poezii do polštiny (mj. Obcházení ostrova Milana Děžinského, Inventura Kamila Boušky, Z periférií Jany Bodnárové, antologie Sousedky – 10 českých básnířek a Sousedky – 10 slovenských básnířek.). V roce 2021 získala cenu časopisu Literatura na Świecie v kategorii pro začínající překladatele. Působí také jako interkulturní pracovnice. Žije v Praze.
BBZde o sobě mluví jako o literárně-hudebním sdružení, které nikdy nemělo ambice být klasickou rockovou kapelou. Blízko mají k tuzemskému i světovému undergroundu 70. let a hrají jak své vlastní skladby, tak hudebně ztvárněné texty jim blízkých autorů, například Charlese Bukowského nebo Sylvie Plathové.
Sdružení je na scéně asi dvanáct let. Jeho doyenem je Radek Kiss, jediný ze zakládajících členů, který v 80. letech pořádal na Havířovsku undergroundové koncerty, a upadal tak často v nemilost režimu. Dalšími členy jsou básník Ota Ševčík, fanoušek knih Jáchyma Topola a hudby Pink Floyd či Psích vojáků. Trio doplňuje benjamínek Jáchym Kvapil, jehož oblíbenými hudebními styly jsou novější trendy jako ambient či trance.
Skupinu mohou fanoušci znát z alternativních festivalů Pojiwo nebo Okurky ve Staré Červené Vodě – akce, která je pro ni takříkajíc domácí. Nyní se BBZde těší na energii, kterou předají publiku na festivalu Jesnění.
Narozena 2004 v Brně, kde žije a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity studuje sociální pedagogiku a poradenství. Věnuje se publicistice a občanskému a environmentálnímu aktivismu. Je laureátkou literární soutěže Ortenova Kutná Hora 2022.
V letošním roce vyšla v nakladatelství Větrné mlýny její prvotina Komunitní rozměr.
Roman Ženatý (*1989 v Karviné, žijící v Brně) je multimediální umělec, výtvarník, civilním povoláním architekt, jehož volná tvorba zasahuje do oblastí malby, koláže, instalace a krátkého filmu.
V rámci festivalu Jesnění představí svou tvorbu čerpající ze snů a vzpomínek, v níž důležitou roli hraje náhoda, proces a práce s nalezenými předměty. Site specific instalace v Divadle Petra Bezruče zve návštěvníky do tajemného prostředí rozehrávajícího lidskou imaginaci skrze obrazy a diorámata plné snových výjevů a symbolů. Instalaci dotváří architektura místnosti, a kusy nábytku suplují divadelní scény, skrze které nahlížíme do útrob umělcovy mysli.
Výstavu bude doplňovat umělecký objekt v areálu Woox.
Kreativita dřímá v každém z nás, stačí ji jen objevit. Fúze módy a designu od mladých nejen pro mladé, to je Youngdesign.
Youngdesign festival můžete v rámci Jesnění navštívit po celou sobotu 7. 9. Těšit se můžete na workshopy, performance, originální kousky na stáncích, výstavu uměleckých fotografií a obrazů, nebo na ukázku designové obuvi od studentů vysokých uměleckých škol.
A nejen to! Unikátní modely mladých návrhářů si můžete na vlastní oči prohlédnout na podvečerní módní přehlídce. Po celou dobu akce nebude chybět ani DJ!
Zvukový vypravěč Marek „iob xion“ Wojoczek je DJ hrající klubovou , experimentální i ambientní hudbu. Marek je zároveň iniciátorem a kurátorem nezávislého vydavatelství XION zaměřeného na širokou škálu elektronické i elektro-akustické hudby.
Markovy aktivity jsou široce rozmáchlé, věnuje se grafice a designu zvukových médií, malbě a výtvarné činnosti, hudební publicistice s přesahem do sociálních a společenských témat a v neposlední řadě organizuje série klubových i čistě poslechových koncertů a akcí.
Na Jesnění se „iob xion“ představí s hudebním setem, inspirovaným sci-fi soundtracky, experimentální a taneční hudbou. Set doprovodí vizuální projekce, jejíž obrazová složka čerpá z videoherní estetiky a posluchačům nabídne podněty k existenciálním a filosofickým myšlenkám.
Narozen v roce 1999 v Jablonci nad Nisou, žije v Praze. Na Univerzitě Karlově studuje práva, současně navštěvuje obor blízkovýchodní studia na Filozofické fakultě UK. Věnuje se slam poetry, vystupoval například v Rumunsku či ve Vietnamu. Spolupořádá literární a kulturní akce.
V letošním roce mu v nakladatelství Větrné mlýny vyšla prvotina Možnosti přehlíženého.
Divadlo DIP je nová divadelní platforma tvořící pro děti, dospívající a dospělé s dětskou duší. Vytváří inscenace pro veřejnost, ale i pro jesle, školky či školy. Mimo samotné inscenace naleznete v jejich nabídce také nejrůznější divadelní programy, dílny a workshopy, které mají vzdělávací charakter. I tak jsou ale opředeny příběhy a zprostředkovávají účastníkům divadelní zážitek. Zážitky a příběhy předávají svým divákům i skrze venkovní procházky či inscenace typu site specific.
Snaží se na divadlo nahlížet nevšedně a objevovat jeho nové neotřelé formy. Hledají možnosti, jak rušit pomyslnou čtvrtou stěnu mezi hercem a divákem. Snaží se diváky pohltit, vytvořit v nich pocit, že jsou součástí jejich příběhů. Snaží se je maximálně vtáhnout do představení a do myšlenek, které nabízí.
Na Jesnění se divadlo DIP představí prostřednictvím interaktivního storytellingového představení „Stromocity“.
Děti si najdou list, položí ho pod papír žilkami nahoru a přejíždí po papíře voskovkou či křídou. Touto technikou mohou děti vyzkoušet i jiné přírodniny – květiny, klacíky, šišky a mnoho dalšího, co je v parku zaujme. Hodně oblíbená je i frotáž pařezu a kůry.
Narodil se v Praze na štědrý den 1956. V roce 1977 emigroval do Německa, kde na Filmové fakultě v Kolíně nad Rýnem vystudoval režii a scenáristiku. Fíla začal natáčet dokumentární a krátké filmy a pracoval také jako fotograf v Hongkongu a New Yorku. V roce 1996 debutoval hraným filmem Lea, který měl premiéru na Benátském filmovém festivalu, kde vyhrál cenu OCIC. Mimo dalších mezinárodních filmových ocenění získal také dva České lvy.
V roce 2018 vydal román Muž, který stál v cestě inspirovaný životními osudy komunistického politika Františka Kriegla. V roce 2019 vychází autorova kniha Rytec kamejí, v roce 2020 Nouzový stav – Zápisky cestovatele časem a rok později Jeseníky: Čas, ten pohyblivý obraz věčnosti.
Na Jesnění bude Ivan Fíla číst z připravovaného románu Tisíc očí, inspirovaného skutečnými událostmi. Napínavá rodinná sága mapuje období od druhé světové války po současnost. Hlavní hrdinka, oběť zrůdného nacistického programu Lebensborn, hledá čtyřicet let svou biologickou matku a také samu sebe. Toto existenciální drama s prvky mystického thrilleru z temného moravskoslezského severu, Berlína, Frankfurtu a Porúří se svým originálním vypravěčským stylem vymyká jakékoli jednoznačnosti a žánrovému klišé.