Program 5. ročníku festivalu byl velmi různorodý — zahrnoval koncerty, divadlo, taneční performance, site-specific instalace, autorská čtení, pouliční slavnost, workshopy, komunitní akce i „Restaurant Day“.
Festival se opět konal ve veřejném prostoru města, v netradičních prostorech i v klasických kulturních stáncích – festival se představil v prostoru bývalé textilní továrny Moravolen (dnes Woox) a poprvé zavítal do evangelického kostela či do nových prostor Čajbaru Pangea. Právě tam festivalové dění odstartovalo v podvečer 4. září autorské čtení v podání básnířek Nely Haluzové a Mirky Ábelové. Poté již následoval na letním divadle ve Smetanových sadech koncert kapely Tata Bojs z pražské Hanspaulky, který představoval první velký hudební vstup festivalu a přilákal široké publikum.
Páteční program nabídl výrazné programové body. Ve Vodní tvrzi proběhla objektová performance Objectravelling autorky Mary Ingey, pracující s participativními prvky, a dále divadelně-konverzační performance Courtyard Convos od souboru Witches on the Run (Hanna Magdalena Gödl, Nina Pixel, Vida Vojić).
V prostoru bývalé textilní továrny Woox byla otevřena výstava „Snění“ studentů Ateliéru intermediální tvorby Akademie výtvarných umění v Praze pod kurátorskou taktovkou Lucie Štůlové Vobořilové. Umělecká díla vznikla jako site-specific projekt přímo pro festival, konkrétně pro prostor bývalé textilky Regenhart & Raymann, a zviditelnila nejen samotné téma výstavy, ale otevřela také dialog mezi současným uměním a industriální minulostí místa. Vernisáž výstavy doprovodila svým ambientním hudebním setem Dé:la.
K večeru se v Kině Pohoda uskutečnila hudební videoposlechovka vedená hudebními publicisty Pavlem Turkem a Hanou Řičicovou věnovaná empowermentu v popu. Zazněly skladby věnované občanské neposlušnosti, emancipaci i rezistenci, ale taky prostě jen písničky, díky nimž se dají vydržet těžké dny. Páteční program festivalu zakončila za oponou divadla Petra Bezruče hudební vystoupení projektu mezi patry klid a hornoslezské kapely November Might Be Fine.
Sobota 6. září byla hlavním komunitním dnem festivalu. Dopoledne bylo věnováno workshopům a vzdělávacím aktivitám, včetně přednášky a workshopu o spánku a snění. Odpoledne se odehrála v areálu Woox tradiční pouliční slavnost s programem pro rodiny a širokou veřejnost, který zahrnoval interaktivní divadelní hřiště Zahrátky (kolektivu Řev na hřišti & Studia Damúza), žonglérské vystoupení a workshop Juraj Juggling, taneční improvizaci souboru Spolk – On the spot, sousedský Restaurant Day, literární čtení a výtvarnou dílnu s Marto Kelbl a další.
Sobotní koncertní večer byl hudebním vyvrcholením festivalu. Na stagi ve Wooxu se postupně vystřidali brněnský hudebník Matteo Ruggiero se svým projektem sxilence, polská hudebnice Guest Julka se svým jazzově laděným vystoupením, česká reprezentantka na Eurovizi Aiko a večer zakončil svým setem DJ Fedor.
Závěrečný den festivalu, neděle 7. září, uzavřel festival klidný program zaměřený na sdílení a reflexi prožitých zážitků. V evangelickém kostele se uskutečnila kolektivní ceremonie Sunday Service, tematizující setkávání napříč kulturami a tradicemi za účasti místních hudebníků a interpretek, následovaná performativním piknikem a komentovanou procházkou Jedlá divočina s umělkyní a performerou Heidi Hornáčkovou, během níž účastníci došli až na Přední vršek nad Jeseníkem na společný piknik.
Foto: Kateřina Šimečková
